1. skupinka, 3 muži + 4 ženy, sešla se 4x:
Vybraná synodní otázka: 10. otázka "Formace v duchu synodality".
Závěr: NA SPOLEČNÉ CESTĚ - chybí vzájemná důvěra a otevřenost uvnitř farního společenství, rodiny uzavřené do sebe, drží je ohledy. Nezájem o společné vzdělávání se ve víře, neochota a odpor k novým věcem. Absence modlitebních společenství. Kritika vůči kněžím - ničí víru celé církve.
Klíčová slova k otázce: Individualismus, společné putování zúženo na společné slavení nedělní mše sv. - tradice? Vnější život na úkor vnitřního života.
Zajímavá citace: Ježíš rozšiřuje svou rodinu, ale nám ta naše stačí. Jsme ,,povýšení" a rádi bychom s Ním manipulovali.
Hlavní otázka – synodalita místní církve. Jaké zkušenosti jsme se syn. udělali:
Závěrem je, že je stále ještě nepochopení, co synodalita opravdu znamená, že to není vyplnění tohoto formuláře, splněn úkol a bude klid. Že je to opravdu společná cesta církve bez hranic a to po celý pozemský život. Stálá formace a neustálé učení se.
Klíčová slova závěru: Synodalita jako životní program každého z nás, touha vzdělávat se, být tu pro druhé.
Jaké radosti vám přinesly: Možnost, nová šance restartu našeho společného putování.
Klíčová slova ke zkušenostem: Naslouchání, tolerance, doprovázení.
Kde zaznívá hlas Ducha Sv: Abychom dokázali naslouchat druhému a i sami sobě, rozlišovat a vyjít ze sebe.
Klíčová slova: Sebereflexe, modlitba, vnitřní život.
Sny, přání a touhy: Fungující modlitební společenství pro všechny děti, mládež, maminky, otcové, senioři, manželé.
Klíčová slova: Živá farnost oživující své okolí, přitažlivé společenství, otevřené společenství připravené k přijetí.


2. skupinka, 5 žen, sešla se 4x:
Vybraná synodní otázka: 1. otázka "Na společné cestě", Slavit, Misijní poslání, S jinými křesťany.
Závěr: V církvi a ve společnosti jdeme jeden vedle druhého po stejné cestě. Jsme křesťany pro druhé. Většina z nás má touhu sdílet se s přáteli z farnosti, setkávat se, poznávat se víc - rodiny, děti, pořádat společné akce, povzbuzovat se, sdílet se, navzájem si pomáhat. Taková setkání vždy člověka nabijí novou radostí, chutí do života, nadějí. Naše farnost je specifická, vidíme zde další možnosti působení – domovy pro staré lidi, léčebna, spolupráce s dalšími místními církvemi, posílení duchovních aktivit v poutním kostele. Dále se více věnovat nově pokřtěným a dětem, zapracovat, aby místní církev byla domovem všech farníků, farníky více zapojit do života farnosti, slavení Eucharistie, liturgie. Mnoho aktivit se v naší farnosti realizuje, přesto máme spoustu dalších nápadů ale i otázek, jak více oživit život farnosti. Ale síly jednoho kněze a farníků jsou omezené. Pomocí farnosti by mohla být posila o dalšího kněze či pastoračního asistenta.
Klíčová slova k otázce: touha, společenství, služba.
Zajímavá citace:Poznat všechny, kdo vstupují do společenství církve al. přímluvou při mši, když je křest mimo mši - nevytvářejme anonymní křesťany. Je potřeba hledat cesty, jak posílit řady kněží. Myslím si, že i kněz by neměl být na celou farnost sám - i on potřebuje se s někým sdílet, radit, nebýt sám."
Hlavní otázka – synodalita místní církve. Jaké zkušenosti jsme se syn. udělali:
V našem místním společenství je velká touha oživit naše společné putování - možnost zapojit se či nechat vzniknout nová společenství, být otevřenější v komunikaci a více se poznat, setkávat při různých příležitostech, dát větší prostor farníkům zapojit se do různých aktivit, pomáhat knězi. Pastorační rada by měla být aktivnějším "propojovatelem" mezi farností a knězem. Navažme na práci synodálních skupinek ve farnosti, rozeberme na past. radě, vyhodnoťme a důležité zapojme do života farnosti.
Klíčová slova závěru: Otevřenost, oživení, společenství.
Jaké radosti vám přinesly: Radost ze setkání - uvědomily jsme si, jaké obohacení nám setkání přinášela a rády bychom v setkávání pokračovaly. Rány se odhalily - u někoho problém s komunikací s knězem, pocit nejistoty, zda má nabízená pomoc/služba je vítána či ne. Poznatkem také bylo poznání mnohého, co by v naší farnosti šlo realizovat, vylepšit...Ale zjistili jsme, že máme málo zapálených mladých lidí. Kněz má také omezené síly. Poznatkem je zapracovat na oboustranném zlepšení komunikace mezi knězem a farností..
Klíčová slova ke zkušenostem: komunikace, hledání, naslouchání.
Kde zaznívá hlas Ducha Sv: Pracujme na zlepšení vztahů-mezi farníky, s knězem. Mějme starost o každého, všímejme si všech, aby každý měl své místo a mohl říct - zde jsem doma. Snažme se o setkávání nejen při nedělní mši svaté, ale i při jiných příležitostech, abychom se lépe poznali a společně se pozvedali, pomáhali... Buďme dobrými vzory pro své děti, zapojujme je do různých aktivit. Lépe komunikujme, více si navzájem naslouchejme, doplňujme se, buďme údy jednoho těla. Pracujme na vzájemné komunikaci. Podporujme svého kněze.
Klíčová slova: vztahy, spolupráce, komunikace.
Sny, přání a touhy: Snem je být živou farnosti, kde každý farník má své místo, utvořit místo pro otevřenou komunikaci prostřednictvím setkávání různých společenství a konání různých aktivit. Chceme hledat cestu, jak zapálit mladé pro aktivnější práci ve farnosti i nad její rámec. Snem je, že každý farník si najde cestu ke svému knězi, kterému se může plně otevřít a naopak kněz najde ve svých farnících oporu a uznání. Snem je, aby kněz měl na faře okolo sebe více pomocníků (druhý kněz, past. asistent).
Klíčová slova: společenství, kněz, pomocníci.
Další důležité téma: Máme mnoho námětů, inspirací, co bychom ve farnosti pro oživení místní církve mohli udělat. Mnozí mají touhu, ale nevědí jak se zapojit. Jiní mají strach nahlas říct svůj názor, nápad. Zlepšeme vzájemnou komunikaci (třeba prostřednictvím pastorační rady). Udělejme si na společná setkání více času (setkání po nedělní mši sv.) - naslouchejme si, poznávejme se, obohacujme... Buďme dobrým příkladem svým dětem - zapojujme je do dění farnosti. Nepřestávejme se za vše modlit a prosit Ducha svatého.
Klíčová slova k tématu: Farnost, komunikace, kněz.


3. skupinka, 5 mužů + 1 žena, sešla se 4x:
Vybraná synodní otázka: 8. otázka "Autorita a spoluúčast".
Závěr: My katolíci jsme kritičtí vůči církevním autoritám, ale nechce se nám přijmout odpovědnost za současný stav v církvi. Ve farnosti chybí otevřená atmosféra, je zde nechuť vyjadřovat se k situacím běžného života. Je to dáno pocitem některých lidí, že nejsou oceňováni ve farním společenství. Jsou cítit náznaky žárlivosti. Ve farnosti jsou "rodové klany", které jsou uzavřené. To vytváří nejednotu a uzavřenost. Někdy cítíme i falešnou úctu ke knězi, která brání ve svobodném vyjádření, to je karikatura zdravé autority. Ve skupině se 3 z 6 cítí být plnohodnotnými členy farního společenství, 2 neví, jeden se cítí být na okraji. Máme pocit, že biskup je velmi vzdálen lidu ve farnostech.
Klíčová slova k otázce: pocit nedocenění, uzavřenost, falešná úcta.
Zajímavá citace: Autorita je osobnost, ke které mám důvěru. Církev je jako uzavřená lékárna plná léků, která hledá klíče.
Hlavní otázka – synodalita místní církve. Jaké zkušenosti jsme se syn. udělali:
Ve farnosti se vytvořilo několik skupinek, které vzájemně nespolupracují. Představa toho, co je "synodální cesta" je velmi rozdílná nebo žádná. U některých lidí vidíme nezájem.
Klíčová slova závěru: nespolupráce, rozdílnost, nezájem.
Jaké radosti vám přinesly: Pozitivní je příležitost k setkání, otevřený rozhovor ve skupině a snaha porozumět si i přes názorové rozdíly. Ukázalo se, že nejsme ochotni "nést svou kůži na trh".
Klíčová slova ke zkušenostem: příležitost k setkání, otevřený rozhovor, snaha porozumět si navzájem.
Kde zaznívá hlas Ducha Sv: Shodujeme se ve snaze k otevřenosti a hledání společné cesty.
Klíčová slova: Snaha, otevřenost, společná cesta.
Sny, přání a touhy: Chtěli bychom se společně snažit o řešení osobních i společenských problémů v atmosféře vzájemného respektu a úcty.
Klíčová slova: Osobní a společenské problémy, respekt, úcta.
Další důležité téma: Je třeba včas jasně a veřejně vyjádřit křesťanský postoj k aktuálním společenským problémům. Nepřehlížet znamení doby.


4. skupinka, 2 muži + 6 žen, sešla se 2x:
Vybraná synodní otázka: Hledání cest k obnově Církve.
Závěr: Velmi jasně a rychle jsme se shodli, že témata, která jsou navržena, nevystihují jádro problému. Proto jsme chtěli definovat to, co je pro nás v Církvi nejbolestivější. Rozhodli jsme se pro téma hledaní cest k obnově Církve. Vnímáme, že je velmi těžké nabídnout radost ze života v evangeliu druhým lidem, pokud je zvěst evangelia zaměňována s nařízeními Církve - pokud se v práci, ve škole bavíme o Bohu, pak v první řadě musíme vyvrátit mnohá tvrzení o antikoncepci, LGBTQ+ lidech, podivínských kněžích, kteří ale vyčnívají a utvářejí "veřejné mínění", atd., a na Boha a Ježíše, to nejdůležitější, vlastně ani nedojde. Vnímáme, že je třeba opětovně formulovat podmínky, které Církev vyžaduje po kandidátech kněžství - neodtržení od reality, otázka povinného celibátu, důvěryhodnosti, klerikalistických tendencí, atd. Vnímáme, že my jako lidé k druhým neumíme šetrně přistupovat - jakýkoliv krok druhého hned hodnotíme, nedokážeme důvěřovat druhému (že rozlišuje, že žije v souladu se svým svědomím).
Klíčová slova k otázce: Radost z Krista, kněžství, důvěra k druhému.
Zajímavá citace: “Být jako dobří sousedé" (vztah k lidem jiného přesvědčení).
Hlavní otázka – synodalita místní církve. Jaké zkušenosti jsme se syn. udělali:
Setkání byla pro všechny velmi přínosná. Bylo to poprvé, kdy se klerik-papež František ptal laiků-nás, co je třeba v Církvi změnit. Bylo obtížnější zachovat "kázeň" při setkáních, protože každý toho měl mnoho na srdci ... a tak málo mohlo zaznít (ať už z důvodů času anebo stále trvajícího strachu z hodnocení druhých). Nicméně je předčasné říci, jakou zkušenost se synodalitou máme - proces běží dál a tímto se završuje první stupeň. Proto i my nechceme "věc" uzavřít - bylo by to předčasné..
Klíčová slova závěru: Radost, náročný proces, synoda stále probíhá.
Jaké radosti vám přinesly: Radostné bylo, že jsme zjistili, že jsme schopni se o těchto těžkých věcech a osobních zkušenostech bavit. A toto bylo zároveň i náročné - přistupovat k druhým s empatií a předpokládat, že to ten druhý vždy myslí dobře. Rány jsou skryty v našich srdcích - pár setkání na odhalení skutečné hloubky nestačí. Kontury, které se vyjevily, ukazují na touhu po křesťanské dospělosti (včetně samostatnosti), ale zároveň strach některých ze silných samostatných osobností v Církvi.
Klíčová slova ke zkušenostem: Sdílení, křesťanská dospělost, samostatnost.
Kde zaznívá hlas Ducha Sv: Vnímáme, že si máme utvářet srdce podle Ježíšova vzoru - otevřené, schopné naslouchat a nehodnotící - milující každého a podle toho jednající (např. že nezvedáme obočí při příspěvku jiných členů skupinky). Přesně v tomto smyslu by měli být všichni vedeni - kněží, bohoslovci a laici.
Klíčová slova: Srdce, otevřenost, nehodnocení.
Sny, přání a touhy: Aby se stala spravedlivě samostatnou- životem, aktivitou i modlitbou - a rozdělením mezi všechny členy komunity. Aby co nejvíce lidí prožilo laskavý Ježíšův dotek a podle toho změnili své srdce a jednání. A abychom se jednou všichni setkali před Boží tváří..
Klíčová slova: Dospělost, samostatnost, spravedlnost.
Další důležité téma: Církev - vnímáme ji jako nesmírně potřebnou instituci, která ale též velmi potřebuje proměnu Kněžství - vnímáme netolerantnost a neotevřenost mnohých kněží, která pak zraňuje druhé Svět - jsme v něm ale necítíme se plně přijatými od našich kolegů v práci a škole, protože jsme "věřící" - ale pod touto nálepkou je mnoho "fake news", které oni logicky a zcela správně odmítají (a my taky), pouze o nás panuje takové mínění - vytvořené extremistickými skupinami a představiteli.
Závěr k tématu: Každý máme odlišné zkušenosti a pohledy. To nám ale nemá bránit vyslechnout druhého - bez hodnocení a "známkování", s obrovskou mírou respektu a lásky. Věnovali jsme se Církvi - myslíme si, že její obnova spočívá právě v úctě a respektu k druhému a jeho zkušenosti - ať už je jakákoliv. Vždyť je to něco, co náš Pán "uvedl v bytí" ... a proto to vnímáme jako posvátné. Chceme se stát "dobrými sousedy" (slovy jednoho člena naší skupinky) - lidmi, kteří mají zájem o druhé, protože jsou Božími tvory.
Klíčová slova k tématu: Respekt, zkušenost, dobrý soused.


5. skupinka, 4 muži + 6 žen, sešla se 6x:
Vybraná synodní otázka: 6. otázka "Dialog" Závěr: Dialog je potřebný jak ve společenství tak směrem ven k jinak věřícím. My jsme diskutovali hlavně o dialogu s nekatolíky. Bohužel vést dialog neumíme a týká se to všech úrovní církve od farníků po biskupy. Hlavními důvody jsou: Uzavřenost (katolíci se o své víře nebaví, žijí ve své bublině a před vnějším světem mají spíš potřebu se bránit a zaujímat nepřátelský nebo nadřazený postoj, než aby otevřeli náruč), nesrozumitelný slovník (málokdo dnes rozumí pojmům vykoupení, hřích, dobré ovce, spása apod.), přílišné lpění na nepodstatných věcech (např. povinný celibát, kondomy a další zbytečně zdůrazňované věci kolem sexuality, pokrytecké vylučování rozvedených ze společenství eucharistie apod.). Neumíme sdělit světu to důležité: Že nás Bůh miluje takové, jací jsme, a zve nás do svého království jako své syny a dcery, abychom byli šťastní. Místo toho nás svět vidí jako uzavřený spolek s podivnými pravidly, nároky a jazykem. Měli bychom se méně strachovat a více spoléhat na Ducha Svatého.
Klíčová slova k otázce: Uzavřenost, nesrozumitelný jazyk, větší pochopení pro jinakost.
Zajímavá citace: K obrazu církve jako cesty k Lásce nepřispívají ani některá biskupská rozhodnutí, např. zákaz hrát na varhany v celé diecézi varhaníkovi jen proto, že je gay! Nebo zákaz působení knězi jen proto, že pokračoval v ekumenické tradici farnosti a pozval na bohoslužbu nekatolické křesťany!
Jaké zkušenosti jsme se syn. udělali: Zjistili jsme, že spolu dokážeme diskutovat, i když máme různé názory. Že si dokážeme naslouchat a o jiných názorech přemýšlet. Že jiný názor neznamená nepřátelství, ale příležitost ještě lépe promyslet, posunout, přehodnotit nebo i opustit názor svůj. Také jsme zjistili, jak málo spolu o své víře mluvíme. Doba covidová tento deficit ještě více prohloubila a zdůraznila potřebu setkávat se a mluvit spolu i při jiných příležitostech než jen při a po bohoslužbách.
Klíčová slova závěru: Kultivace dialogu, potřeba setkávání, pluralita názorů.
Jaké radosti vám přinesly: Radost ze společenství, Božího vedení, vynikajícího papeže, se kterým je změna k lepšímu na dobré cestě, a touha účastníků podílet se na obnově místní církve. Potíže s malomyslností, pesimismem, leností a neochotou vyjít ze zaběhaných kolejí, malá ochota mluvit o svých zkušenostech s vírou a církví. Přísně hierarchizované katolické prostředí obecně dialog a diskuzi nepodporuje. Převládá ale důvěra v Boha a jeho moc proměnit naše slabosti v dobro.
Klíčová slova ke zkušenostem: Důvěra v Boha, touha podílet se na změně, plná podpora papeže Františka.
Kde zaznívá hlas Ducha Sv: Hlas Ducha Sv. může zaznít z úst kohokoliv (Jan 3,8), cest k Bohu je tolik, kolik je lidí (Joseph Ratzinger). Měli bychom s úctou vyslechnout každého, nikoho nevylučovat, nad nikoho se nepovyšovat. Naše farnost zdaleka nevyužívá potenciálu poutního místa a místní léčebny, kde je velmi dobré, že funguje kaple alespoň jednou týdně. Ale nemocným otevřeným k duchovnu by se mohlo dát víc. Stejně tak poutníkům, kterým by mohla sloužit jezuitská rezidence, biskupství by mělo začít s její rekonstrukcí.
Klíčová slova: Duch vane kam chce, potenciál duchovního centra, jezuitská rezidence.
Sny, přání a touhy: Poutní místo u Panny Marie Pomocnice křesťanů na Chlumku se stává duchovním centrem východních Čech. Pravidelné poutě nejsou jen o bohoslužbách, ale i o přednáškách, koncertech, seminářích, výstavách, duchovních obnovách, exerciciích, setkáváních teologů, filosofů i umělců. Jako zázemí pro tyto akce slouží rekonstruovaná jezuitská rezidence. S duchovní správou vypomáhá místnímu faráři kaplan, řeholníci sídlící v rezidenci a mnoho aktivních farníků.
Klíčová slova: Nejen bohoslužby, potenciál duchovního centra, podpora farníků k aktivitě.
Další důležité téma: Naše relativně velká farnost je zároveň významným poutním místem a navíc je zde velká Hamzova léčebna. Správa takového místa je pro jednoho kněze velice náročná. Myslíme si, že by prospěla pomoc dalšího kněze nebo lépe nějaké menší řeholní komunity. S tím souvisí i jezuitská rezidence v sousedství kostela, která se, díky Bohu, po letech zase vrátila do majetku církve. Byla by vhodným zázemím pro rozvoj tohoto krásného a navštěvovaného poutního místa.
Závěr k tématu: Naše farnost je významným poutním místem a navíc je tu léčebna, kde ošetří více než 5000 pacientů ročně. Je nad síly jediného kněze, aby kromě základní duchovní služby ještě zvládal rozvíjet potenciál tohoto místa. Bylo by vhodné poskytnout mu pomoc v podobě kaplana či řeholní komunity. Jezuité zde na počátku sídlili a významně se podíleli na vybudování věhlasu tohoto genia loci. Opravě jezuitské rezidence a jejímu využití k tomuto účelu by se v rámci naší diecéze měla věnovat větší pozornost.
Klíčová slova k tématu: Personální pomoc, oprava jezuitské rezidence, rozvoj poutního místa.