Slovo na 2. neděli velikonoční / evangelium sv. Jana 20, 19 – 31/
Tato neděle je nazývána nedělí Božího milosrdenství. Ježíšův hrob je prázdný, Pán vstal z mrtvých, ale
učedníci jakoby učinili hrob ze svého srdce a z večeřadla, kde se skrývají. Pán to tak nechce nechat. Nechce
být bez nich, spojil svůj život s jejich životem a ví, že oni teď nemají na to, aby ho sami hledali. Setkání s ním
je vždy velkou událostí. Několikrát zazní slova: „Pokoj vám." To je velký dar vzkříšeného Ježíše učedníkům a
také nám.
Je potřeba, abychom se zorientovali mezi dvěma pojmy pokoje: První je biblický a je vyjádřen překrásným
slovem šalom, které označuje hojnost, rozkvět a blahobyt. Když se hebrejsky řekne šalom vyjadřuje se přání
krásného plného a vzkvétajícího života, ale také pravdivého a spravedlivého života, který dojde naplnění
v Mesiáši.
Potom je další, rozšířenější smysl, který slovem „pokoj" označuje určitý druh vnitřního klidu a pokoje. Toto
je moderní, psychologický a subjektivnější pojem. Obecně se má za to, že pokoj je klid, harmonie a vnitřní
rovnováha. Tento akcent slova „pokoj" je neúplný a nesmí se absolutizovat, protože neklid může v životě
představovat důležitý moment růstu. Pán do nás častokrát zasévá nepokoj, abychom se vydali vstříc Jemu a
nalezli Jej. V tomto smyslu jde o významný moment růstu, zatímco vnitřní klid může odpovídat ochočenému
svědomí a nikoli duchovnímu vykoupení. Pán musí nezřídka být znamením odporu a otřásat našimi
falešnými jistotami, aby nás přivedl ke spáse. V takové chvíli se nám zdá, že postrádáme pokoj, avšak Pán
nás tak uvádí na cestu, abychom dosáhli pokoje, kterým nás obdaří On sám.
Je potřeba si připomenout slova Ježíše. Pán chápe svůj pokoj jinak než ten lidský, světský, když říká: „Pokoj
vám zanechávám, svůj pokoj vám dávám; ne ten, který dává svět, já vám dávám." Je to jiný pokoj. Ten
Ježíšův je jiný než ten světský.
Lidově také můžeme říci, dej mi pokoj i tehdy použijeme slovo pokoj, nebo - mám svůj pokojíček, kde mám
svůj klid. Nebo pokoj ve smyslu, že žijeme v míru, tím máme na mysli klid zbraní.
Připomeňme si na závěr slova vyznání apoštola Tomáše: „Pán můj a Bůh můj." Je to vyjádření jeho
hlubokého vztahu, který našel v Ježíši Kristu. Je důležité znovu se k Božímu slovu z Janova evangelia vracet a
v rodině si ho přečíst a přemýšlet o něm, v něm k nám Bůh promlouvá. Boží slovo je živé pokud mu
dovolíme vstupovat do našeho života, zvláště v rodině. Ježíš má pro Tomáše velké porozumění a tak se dívá
také na nás a na naši situaci.
Dnes se opět začíná více mluvit o domácí církvi. Nemůžeme být všichni spolu v kostele a vím z telefonických
rozhovorů, že to mnoha lidem schází a touží po tom. Když se večer od 20.00 společně modlíme v rodinách
růženec, jsme reálně spolu sjednocení. Stejně tak je možné spojit se v čase, kdy v neděli slavím mši svatou
v 8.15 a modlím se za celou farnost. Mládež by se mohla modlit růženec spolu přes skype nebo podobné
komunikační prostředky. I když nejsme přímo spolu, můžeme být sjednocení a troufám si říci, že nás to
může dokonce i posílit ve víře. Může nás to vést i k oslabení víry. I to připouštím. Nevíme, co všechno od nás
Pán bude očekávat, až pandemie pomine. Nové informace naleznete vždy na webu farnosti Luže –
www.chlumek.net. Rád bych k vám také promluvil živě, díky moderním technologiím a věřím, že se to
podaří uskutečnit tuto neděli 19. dubna.

otec Josef

Aktualizováno ( Pátek, 17 Duben 2020 18:43 )